Najděte si nejbližší lékárnu

Lékárna (archaicky též apotéka, lidově apatyka) je veřejné zdravotnické zařízení, které slouží k zabezpečení léčiv a některých druhů prostředků zdravotní techniky pro pacienty.
Činnosti lékárny:

• výdej léčivých přípravků na lékařský předpis
• volný prodej léčivých a dalších přípravků
• výdej a prodej zdravotnických prostředků
• výdej na žádanku pro jiná zdravotnická zařízení
• laboratorní příprava léčivých přípravků, odborné poradenství

V lékárně mohou pracovat: Magistr/Doktor farmacie, Farmaceutický asistent (laborant), Sanitář Farmaceuti mohou v Česku studovat na dvou vysokých školách:

• Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové - Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Byla založena v roce 1969 nařízením vlády číslo 100/69 Sb. Oficiální slavnostní otevření fakulty s imatrikulací prvních 51 studentů se uskutečnilo dne 24. ledna 1970.
• Farmaceutická fakulta Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně - Farmaceutická fakulta Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (FaF) je jednou ze tří fakult Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (VFU). Farmaceutická fakulta vznikla oddělením výuky farmacie z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v roce 1952. Kvůli politickým zájmům byla však v roce 1960 sloučena s Farmaceutickou fakultou Komenského univerzity v Bratislavě. V roce 1991 byla její činnost obnovena pod křídly Veterinární a farmaceutické univerzity Brno.

Studium farmacie je pětileté, po jeho absolvování získávají farmaceuti titul „magistr“ (Mgr.) a jsou plně kvalifikováni pro výkon činností ve všech farmaceutických odvětvích. V rigorózním řízení je možné získat též titul „doktor farmacie“ (PharmDr.). V lékárnách mají farmaceuti veškeré pravomoci pro zacházení s léčivy. V letech 1990–1998 nebyl titul doktora farmacie v Česku udělován.
Mezi farmaceutické pracovníky patří též farmaceutičtí asistenti, kteří získávají kvalifikaci na vyšších odborných školách (titul DiS.). Dříve se nazývali farmaceutičtí laboranti a získávali vzdělání na středních zdravotních školách. Asistenti mají méně pravomocí než farmaceuti, zejména nemohou vydávat léčivé přípravky na lékařský předpis. Mohou však být velmi nápomocni pacientům při volném prodeji a mohou samostatně připravovat léčivé přípravky.

Ve starém Japonsku byli muži, kteří plnili roli podobnou dnešním farmaceutům, velmi respektováni. Místo farmaceutů ve společnosti bylo ustanoveno Taihōovým zákoníkem (701) a později upravena Yōrōovým zákoníkem (718). Na předheiánském císařském dvoře byly ustanoveny pevné pozice; tato organizační struktura zůstala z velké části nezměněna až do Meidžiho reforem (1868). V této velmi stabilní hierarchii měli farmaceuti -- a také farmaceutičtí asistenti -- přiřazen privilegovaný status před všemi ostatní zdravotnickými činiteli, například lékaři nebo akupunkturisty. V císařské družině byl farmaceut postaven výše než dva císařští lékaři.
Farmaceutická chemie je obor farmacie, který studuje vztah chemické struktury léčiv s jejich účinkem a osudem v organismu. Zabývá se též syntézou chemických léčiv a chemickými vlastnostmi léčiv. Pomáhá nacházet nové látky využitelné jako léčiva. Obsahuje také studium existujících léčiv, jejich biologických vlastností a jejich QSAR (quantitative structure-activity relationships, česky kvantitativní vztahy mezi strukturou a aktivitou) . Farmaceutická chemie se zaměřuje na kvalitativní rozměr léků a snaží se zajistit účelnost lékařských produktů.
Farmaceutická chemie je mezidisciplinární věda, v níž se spojují disciplíny jako organická chemie, biochemie, výpočetní chemie, farmakologie, molekulární biologie, statistika a fyzikální chemie.